(padající do neznáma, 08.04.2009, basne)
Do dlaně fialku Ti vkládám,
přitom v Tvých očích marně
-bádám,
zda nenajde se cesta k Tobě,
v této nevlídné nám době.
Rukou v ruce tiše kráčet
snad jen ve snech nám je přáno,
slzou sladkou ze Tvých dlaní
co v perlu mění se - provinění.
Šeptáš nahlas na celý Svět,
že můžou Ti závidět pocit,
jež klenotem se stává,
když vynoří se zpráva,
že Láska sílu dává.
V magických hrátkách
v páře nechtění,
fialka v žár se promění.
V žár, jenž do Srdce Tvé jméno
píše nebeskou holí,
světlo, které svítí na cestu,
a přitom pořád bolí.
/Linie fialových zdání
mění se v rozevláté
tajné přání,
vonných esencí vzdechu,
na stráni,
v objetí mechu.../
Se mi zdáš...