(grázlík, 19.10.2005, basne)
Tak zase další den,
složený z jen pár slov
a do našeho loučení,
zbývá už jen pár slok.
Pár posledních dnů vedle sebe,
pár posledních dnů Ti nablízku,
a pak už jenom ve vzpomínkách,
foukat si svojí bolístku.
Daleko budeš ode mně
a celá moje mysl,
to těžce bude prožívat
kdo ví, zda to má smysl.
Budou nás dělit kilometry
a dny plné jiných věcí,
stěží nám někdo pomůže s tím,
už teď se ptávám "kde jsi"?
Kde jsi má lásko a
kdy se vrátíš,
moc ráda Tě mám,
ač mě trápíš.
Když dovolí to okolnosti,
počkám tu na Tebe,
až ze snu probudím se do tmy,
Tvá ruka zas mou ohřeje.