(Krtica, 20.10.2005, basne)
Semínka tvých slov...
...po větru přivátá...
...zanícenost jejich,
zvučí ryzí kov...
...Zítra, zas...
vyraší lístky doufání,
ve stonečcích čekání...
...na ploše nitra,
vyroste poznání...
...úrodná půda,
na vláhu bohatá...
...přec posmutnělá paní...
...lačná , nedočkavá...
prostírá se v ústrety,
osaměním stonavá...
Vědoucí úsměv Mony Lisy,
vtiskává se na rety...
...zasněný pohled,
jako vzdálený a cizí...
...srdce už zjevně,
zjevně těhotné,
vysokým stupněm těhotenství...
...přílišnou náklonností,
k tobě...
Teď už jenom zbývá,
by láska se zrodila...
...horoucně plála,
v každé roční době...
...rozbujíš se ve mně,
já rozprostřu se tobě...
...v souhlasné symbióze!