(BARBYE, 15.04.2009, basne)
Když nám tělo ochoří,
vyléčí ho doktoři,
když už duše nemůže,
kdopak asi pomůže.
Zlomené srdce a plno spěchu,
problémy s láskou a v práci bez úspěchu.
Lidi, řekněte,
co se to s námi dějě,
že celý svět je bez naděje?
Děti nám rostou jako z vody,
přečkají ale všechny nepohody?
Všude je samý spěch a shon,
kdo myslí dneska na zákon?
Lidi se dnes už nebojí,
kdopak z nás asi obstojí?
Co příběhy o štastném konci,
těm jsme my odzvonili na pohádkovém zvonci.
A dobro že má zvítězit nad zlem,
tomu už věří snad jen blázen.
Já ale jsem blázen a snílek,
mám ráda gramofon a vůni konvalinek...