(Anxiety, 21.10.2005, basne)
Ze temných nocí z podkroví,
k nám doléhá hrozný zvuk,
na půdě nám strašák žije,
skáče si tam dupy dup.
Je to malý všudybýlek,
rád nám kouše trámy,
vždycky když tam nakouknu jen,
máme na nich šrámy.
Taky si rád pouští elpíčka,
vyhrává to tam vždy ve 3.20,
a to ty co nám na půdě s gramofonem zanechala babička,
kterých máme ve sbírce asi třikrát tucet.
Má rád hlavně staré šlágry,
třeba hity Káji Gotta,
nemá rád však Vondráčkovou,
však když jsme koupili její desku novou....
Hned na půdě začal dupat.
Pískal, funěl, prskal, sípal,
mluvit totiž neuměl,
a pak spadl na paroží,
jaký řev se linul přes dům,
teď tam chudák mrtvý leží,
my jsme radši všichni ztichli.
Pohne se už jenom stěží,
připravím mu velký pohřeb,
ten chudák skřítek, byl tak svěží
a bydlel v krabici "nářadí a vánočních potřeb".