(kroužek, 29.04.2009, basne)
Na nemocniční posteli
v sterilním světě
zas lžu Ti v prostinké větě
„Neboj se. Bude líp.“
Možná že naposled
možná už nikdy
nebrečím
nesčítám křivdy
Možná
předpeklí mrzáka
možná
naděje zapáchá
Na nemocniční posteli
na bílém sněhu
miluj mě
předstírej něhu
Miluj mě
bodej mě
jehlami do slabin
světlo jsi a svět je stín
Možná je smrt
možná jsme v ráji
možná jsme živí
možná jsem v háji
Na nemocniční posteli
vrzají pera
jsi moje láska
ona má cela