(Tezia Raven, 09.05.2009, basne)
Slzy z očí padají k zemi,
v bolesti srdce puká,
oči zírají na ruku s ranami,
a hlava prožívá muka...
Pár týdnů už přemýšlím,
se slzami na krajíčku a hlavou bolavou,
kam se tak asi uchýlím,
až se pohár přelije a oni vše přeženou.
Dnes toho bylo už moc i na mě,
mám toho tak akorát dost...
Vylívejte si zlost, ale ne na mě...
A nebo vám to dělá radost?
Dělá vám to radost,
vidět mě na pokraji zhroucení?
Dělá vám to radost?
Necítíte se sami sebou znusení?
Dělá vám to radost,
vědět, že nademnou máte moc?
Dělá vám to radost,
vidět mě prosit o pomoc?
Vy asi nevidíte,
nebo vidět nechcete...
Vy asi necítíte,
nebo prostě cítit nechcete...