(Lucie Teru, 11.05.2009, basne)
Roztrhlá obloha
buší mi do spánků
jsem bláznivá bosorka
ušitá z červánků
jsem něco víc nad rámec
předepsaných obrazů
svůj vlastní vyhnanec
ve světě zákazů
nejspíš jsem zrozená
do jiné doby
v téhle mám za jinost
ztrátové body
v téhle mám za vášeň
jen silná slova
a pocit prohrání
zase a znova
přesto jsem mnohem dál
než někteří jen tuší
mysl mám anděla
a hříšnou duši