(Hanzi, 18.05.2009, basne)
Špinavá okna mi do duše vedou
šmouhy a prach dusí naději bledou
plíživá tma omotá vše co stojí
co jenom na chvilku ustane v boji
tlampače zatínaj sekery do srdce
všude jen strkají ti pouta na ruce
kupuj a nemysli, hubu a krok
nechci toho svinstva už ani lok
zabouchnu dveře a zacvakám zámky
zatáhnu závěsy, promnu si spánky
interní poštou pošlu dotaz srdci
ať dodá posudek co Já vlastně chci
žít, být jen svůj a nebýt si cizí
přes všechny šmouhy chci zůstat ryzí
žít, život dát a smrt umět přijmout
žít plně, zemřít syt, nepominout