(šuměnka, 27.10.2005, basne)
Až se mi vrátíš..tak nebudeme mluvit..
Budem´ se v mlčení jen dívat sami sobě do očí..
Až se mi vrátíš..tak vystoupíme z ulit..
a obléknem´ se láskou, co nám hlavy zatočí..
Až se mi vrátíš..tak nebudeme vážní..
Budem´ jen v nahotě se hřát o teplo našich těl..
Až se mi vrátíš..zas tlukot srdcí zazní..
Stejně jak zněla onehdy..než jsi mi odešel..
Až se mi vrátíš..už nebudeme sami..
Budem´se dělit o štěstí, které nám nyní schází..
Až se mi vrátíš..stanem se bytůstkami
které se tolik milují, že navzájem se doprovází..
Až se mi vrátíš..budem´ už navždy svoji..
a budem´ mluvit doteky a vnímat silný žár..
Až se mi vrátíš..všechny mé jizvy zhojíš..
a přiložíš zas do ohně..cos dávno vykřesal..