(jita.1965, 31.05.2009, basne)
Pláče den
já pláču s ním
z mraků přetěžkých,
k nohám mým
anděl slét
v rukou květ
z nebeských závějí,
na chvíli
zůstal
a neodlét.
Deštivou náladou
šli jsme spolu
dlážděním
on křídlem svým
chránil
duši bolavou,
nad hlavou
baldachýn
z pírek nachových,
do mraků
teplo slunce
zavěsil
a jen tak řek
jdi dál ...