(enigman, 20.06.2009, basne)
po cestě z odpolední
v podvečerním tichu
se zmuchlaným srdcem
potkal jsem okřídleného monarchu
motýla v zeleném triku
usadil mne na hřbet
ukázal několik triků
výkruty i přesmyčky
akrobatických prvků
a pak jsme ještě chvíli
jen tak volně poletovali…
vysadil mne doma
zamával křídly
já si zapálil doutník
z Puerto Rica
ucítil vůni tabáku
i dotek dlaně
co jej ubalila
a někde uvnitř
mé srdce vyžehlila…
poplácal jsem hlínou milíře
okamžik naslouchal jejich tajemství
ukrytý ve vysokých teplotách
pročítal pomalé hoření
s minimálním vzduchem
a stal se zase klukem...
prohrábl jsem zvonkohru
z plochých kamenů
a pak
s neznatelným úsměvem
usnul za stolem
s křídově bílou tváří
barvící se inkoustem
nových světů...