(Levandule, 24.06.2009, basne)
Spálená duše
mi popepřila dlaně
Chce se mi zase utéct…
Však přišel čas – platit daně
za ticho
v sobě…
Pokud si myslíš,
že pláč a vztek
je snadná emoce
úniků
tak si je představ
jako gel z dubové kůry,
který si dáváš na konečník
- žádná slast, viď?
Jen ponížení…
A odvaha
věc řešit
To jsou ty pravé hranice
přecitlivělosti…