(Radek.oslov.Šafárik, 25.06.2009, basne)
Ticho jak výheň
co ze žhavé lavy
to srdce nám léčí
jen smutek vyžeň
z ranní kavy
co dopíjí,co už není ničí
jako prázná židle
když se do ztracena dívám
proč tu smutně leží
hledáš vedle
naději co nemám
ta kolem běží