(Zelená okurka, 25.06.2009, basne)
Stín těžký padne na mé spánky,
slunko už za horami bude.
Jen mlčky hledím na červánky.
Pročpak, ach proč jsou asi rudé?
Jeden se s druhým proplétá,
jsou jako člověk, když je mlád.
A povězte, čí paleta
je zvládá denně malovat?
Když pozoruji jejich změť,
tisíce otázek si kladu.
A myslím, že znám odpoveď -
- snad samo slunce kouzlí v chladu.
Snad červánky jsou jeho oči,
oči zarudlé od pláče.
Vždyť pro koho se země točí?
Pro zloděje. A pro rváče.
Snad je sluníčko vyplakalo,
když uléhalo ke spánku.
Hodných lidí je v světě málo,
zlých stokrát víc než červánků.