(jita.1965, 28.06.2009, basne)
Na vlečce z krajek
bílých, jak padlý sníh,
v růžových plátcích
a v očích, také v nich,
všude se skrývá
jediná víra ...
Modlím se k ní,
s ní dýchám,
znovu věřím ...
Otvírá zámky
uzavřených dveří.
Znamení z očí svých
teď naučím Tě číst.
Ne, ruce nespínám
a neklečím,
náruč svou otvírám,
s ní bezpečí
a víru v lásku
nabízím ...