(Kubino 2, 30.06.2009, basne)
Černomodré polštáře mraků
celí se v bublající zlobu
a mezi cáry vlaštovčích fraků
spláchnou krajinu do jednoho hrobu
v mžiku porodí kapek tisíce
nebe otevřené dokořán
a proudem vnitřnosti chrlíce
úděl zkázy bude dokonán
síla proudu trhá silnice
jak papírové modely
a domy, kostely, vinice
do bláta se oděly
jen trosky a smrduté bahno
hnijící zvěř a zoufalství
moře sladké vody
moře slaných slz
zvrhlé rabující barbarství