(Twentyseven, 02.07.2009, basne)
sedím sám na střeše domu
moje jediná opravdová přítelkyně
z domu smutku
myslím na tebe
vzpomínám na tebe
kde je ti konec?
proč jsi nepřišla?
chtěl bych tolik vědět
jestli se taky díváš na tu stejnou hvězdu
jestli se taky třeseš chladem
a jestli si na mě taky vzpomeneš
než usneš s nadcházejícím ránem
a támhle padá hvězda
sledovali bychom hvězdy spolu
na střeše opuštěného domu
mohli bychom používat naše smysly
k věcem, které by pozvolna přišly
jak nás čas pozmění
pojď věřit, že se nikdy nezradíme
že se neopustíme
a že se nikdy nedáme
i když už budeme unaveni
až spadne i ta poslední hvězda
myslím
že přijde doba
kdy se dlouho neuvidíme
řekl jsem si na začátku
řekl jsem ti na začátku