(spare, 03.07.2009, basne)
Vypadla jsem
z toho bytu,
jak cukrář z krámu,
okno z kytu.
Vypadla jsem
jenom tak,
doufajíc,
že jede vlak,
který mě odveze jinam.
Vypadla jsem
nalehko,
a dnes marně zívám,
závidím ptákům, rybám.
Vypadla jsem
bez ničeho,
závidím křídlům, ploutvím,
lačna všeho.
Vypadla jsem
ve spěchu,
a utíkala nocí pryč...
a po kapsách teď
– strašně sama –
lovím prchající klíč.