(Satha, 24.07.2009, basne)
Jsi malíř,
tajuplný to pán.
Jenž vlastním štětcem třísníš svět krví z vlastní tepny,
to byl tvůj plán?
Nebo ti jej přisoudily pavlačové klepny?
Jsi malíř,
mistr bez tváře. Bez identity.
Načrtneš mi podobiznu mé duše, to bude ohavnost.
Snad utopím se v bažině banality,
a uschovám v ní vlastní nemravnost.
Jsi malíř,
a já tvé dílo, jenž se nezdařilo.
Mne neukážeš světu, uschováš ve svém nitru.