(Taog, 30.07.2009, basne)
Duety nad věžemi
orlí pera rozšeptala vítr
mlha kalná
dech z lůna Gangy
posvátně halí ostroret
kamenného milence
vzlíná po hrudi
mezi bradavkami bonsají.
Dýchá tu a hýbe nebe
srdcem v krustách
proudy vody mezi blesky
zbytky lan a stopy štěstí
jehličí se chvěje.
Matka řeka v puškvorcích
nemodlí se
za kokety na výsluní skal
hekají stanulé bez lásky
dlaně plné šťáv
a hlíny.
Opilé jeřabiny
cedí krev na skalách
nahé tu zbyly
minuty hodiny dny
kosti skob a skoby z kostí
u paty skal ubývá
a dole ničeho.