(mozec, 01.08.2009, basne)
Zase vzpomínám
na dva kamínky,
tiše proklínám
tyhle vzpomínky,
jak jsme jiskřili
jako křemeny,
jak si patřily
naše proměny.
Už mě nechceš znát,
chceš být zase sám.
Už mě nemáš rád.
Chceš být jen svůj pán.
Ta tvá svoboda
snad tě objímá,
snad tě zahřívá,
lépe nežli já.