(Zelená okurka, 05.08.2009, basne)
Mít jemná křídla motýlů,
anebo z pavučinek vlas.
Zahrát si chvíli na vílu
a předhonit i rychlý čas.
Utrhnout bílou kopretinu,
berušku ukrýt ve své dlani.
Umět létat jen na vteřinu
a mít sto nesplněných přání.
Nepoznat smutek, žízeň, hlad,
záludnou lest nebo jed hadí.
A pořád se jen radovat.
tak já si představuji mládí.
Občas o kořen zakopnout,
pak ale zase rychle vstát.
A zlých myšlenek temný proud
si nechat ještě uplavat.
Vždyť na starosti je dost času,
tak nač se trápit od mládí?
Tu jeho lehkost, sny a krásu
jen těžko něco nahradí.
Tak nač se v chmurách utápět?
Vždyť všude kolem láska kvete
a před námi je tolik let.
Co se to děje? Můj ty světe...