(Zasr. romantik, 07.08.2009, basne)
.
Kamínky potichu
koulí se po dlani
Slunce je paprsky
do duše nahání
***
Nahání do duše
paprsky slunínek
po dlani koulí se
potichu kamínek.
Do duše vkoulí se
přesličný kamínek
už nedá vyhnat se
z těch našich vzpomínek.
Má láska jak kámen
zrozená na netu
až řeknou nám ámen
zkrásní nám planetu.
Planeta Země má
je rájem na zemi
tys pro mne jediná
s krásnými dlaněmi.
Dlaněmi pohladíš
hlavu mou po vlasech
pospěš si ať vidíš
že není to passé.
Nechci být na kraji
nechci a nebudu
snad to vše pokryji
nehraji pobudu.
Pobuda ze města
co nemá náměstí
zde se mi netleská
pomůžou - k bolesti.
S tebou mé bolesti
jsou na mne krátké jen
půjdeme za štěstím
po cestě za rájem.
.