(Virteal, 08.08.2009, basne)
Nic se sakra nezměnilo, miluji stále jen svůj život.
Štěstí se mi navrátilo, Amor magor však nedal milost.
Stále si sním, stále létám po obloze s červánky,
nikdo se mi neozývá. To už jsou snad přeháňky!
Stále sám a romantický, dívám se na hvězdnou oblohu,
říkám tiše: „Miluji tě“ – být s tebou ovšem nemohu.
Nevím, jak ti to mám říct, možná už je pozdě,
jsem tady jen pro tebe a miluji tě hodně.
Nevím jak mám dokázat moji lásku k tobě,
tak utápím se ve smutku, pláču na svém hrobě.
Chci být přítel – kamarád, ten co tě vždy potěší,
být tvým článkem do života, tím mé smutky vyřešíš.