(Štěstěnka, 12.08.2009, basne)
Za laciné pozlátko, jsi zničil náš život zakrátko. Tolik pláče, tolik bolesti,nic dobrého to nevěstí. Zapoměl jsi na svou růžičku,ted vdechneš lásku do jiné... na chviličku? Nic už nejde vrátit zpátky,ani zlomenou růžičku do zahrádky. Vybral jsi si sám,tvůj život ti byl do tvých rukou dán. Proč soužíš mě?Sám jsi na vině! Sám kráčej svým životem a štastný bud...už nikdy svou hlavu nesložím na tvou hrud . Za laciné pozlátko,jsi nechal uvadnout milované poupátko.