(Markéta Hl., 13.08.2009, basne)
Léta jsem neviděla východ slunce
vstávám tak pozdě, je to stejné
Sluneční kotouč na obloze
všude už světlo - samozřejmě
Dnes však jsem oči otevřela
do narůžovělého oparu
Jak rychle seběhla jsem k moři
Pít chci z růžového poháru
Teď nehledám tu mušle v písku
mé stopy tiše omývají vlny
Svět stojí právě na počátku
všech svých možností je plný
Záblesky světla na hladině
pohleď - jak dole tak i nahoře
A prudká radost vzhůru stoupá
já - MILUJI VÍTR OD MOŘE