(Cucumber, 20.08.2009, basne)
Všichni se sejdeme
na srazu z nutnosti
musíme, nelžeme,
pro lásku k věčnosti.
Většinou v úborech,
nechutně podobných,
v podivných úklonech
srdcem jdem do prostných.
Poslouchat proslovy,
to je to nejmenší,
ty nejtěší úkoly,
nikdo z nás neřeší.
Pak příjdou povely,
ze strany osudu,
a jak černí sokoli,
koukáme do hrobu.
Ač je to k nevíře,
jde i tu o lásku.
O lásku k pohybu.
Co je to zvíře,
co má mě na provázku?