(enigman, 21.08.2009, basne)
opřená o nárazník
v rudém hábitu
a černý ohon vlasů
ležérně vinoucí se kolem ramen
s očima minerálů
mající v krystalové mřížce
uchované informace…
působíš jako dělová koule
v gumové plachtě
deformuješ prostor
a zvuky
co se zaběhly
přivoláváš výbuchem…
z vody jsem
vytáhnul suchou zem
z klobouků
poskládal přístav
aniž bych potřeboval jediný kámen
a posílám k tobě lodě
které neexistují
obtěžkané nákladem...
vytáhla jsi dýku
lusknutím prstů
zapálila ostří
a kukla z šátků
pukla v motýla…
nemůžu se pohnout
možná proto
že si stojím na rukou
z basy jsem vykroutil kolíčky
struny zadrnčely švihem
a z pusy mi vypadla lízátka...
sférická hudba stepuje
a na břiše vydutého dna
se odpichuje
energetická síť
atmosférických poruch
která trvá…
obraz dávných dob
sestaven z hromady kostek
ukrytý v kamenném srdci
pomalu zraje
a plamen co mění barvy
lechtá...
cvrnk!