(nejsembásník, 01.09.2009, basne)
Touha se rozlila v půlnočním tichu,
kouzlo nám schovává poslední verš,
dlaněmi přejíždíš hrbolky hříchu,
prstoklad ovládáš, mou lásku čteš.
Na samém vrcholu tyčí se věže,
pod nimi planina s příjemným mechem,
v údolí pramínek začíná běžet,
vzrušení přiznávám zrychleným dechem.
S nadějí putuješ známými cestami,
laskáš má místečka, kam smíš jen Ty,
cíl cesty oznámí tlumené sténání,
líbezné souznění naplní sny.
Milostné večery jsou chvíle vzácné,
až do dna pijeme poháry štěstí,
vychutnám do konce doteky slastné,
dočkám se brzy zas dalšího dějství.