(Eva:-), 16.09.2009, basne)
Zahřej mne podzime žlutými odlesky listí,
umírajícími pláty zlata
Zahřej a dopřej mi ještě kousek štěstí,
nezavírej slunci nebeská vrata…
Zahřej mne ještě křídly motýlů,
baboček co poslední nektar sají.
Nebudem ještě stavět létu mohylu,
ač děti si s draky ve strništi hrají.
Zahřej mě ty odkvetlé léto,
dozrálý plode života.
Už není nic, jež by kvetlo,
tak blízká je teď samota…
A přec tě prosím, ještě chvíli,
neshazuj churavé listí ze stromů.
Prosím, by zbytky slunce přes mlhu prorazily
a nebylo chladno nikomu.