(Alien.v.v.s., 26.09.2009, basne)
Inspirace nebo múza,
každý jinak říká jí.
Někdy taky pěkná hrůza,
každý užít jí smí.
Vždycky přijde nečekaně,
vždy však velmi milá je.
Bez ní nouze nastane,
s tvým myšlením si pohraje.
Někdo má jí víc a někdo míň,
někdo vůbec jí však nezná.
Nepřinese nikdy splín,
ochočit se nedá.
Je to naše milá slečna,
vždycky tady s námi je.
Určitě je taky věčná,
přináší spoustu naděje.
S ní vznikla velká díla,
da Vinciho i Wolkera.
Vychází z ní velká síla,
objeví se přes den i za šera.
Neumí být zlá a podlá,
neumí tě zklamati.
Někdy velká, někdy malá,
každý ji jinak uplatní.
Někdo s ní píše básně,
někdo obrazy maluje.
Je s ní vždycky krásně,
semínko své zaseje.
To pak vzklíčí,
a vznikne dílo.
Ať roste mlíčí,
nebo je bílo.
Dílo malé nebo velké,
to nikdo netuší.
Nikdo dopředu neví,
co jeho mysli se zjeví.