(Hesiona-Essylt, 06.10.2009, basne)
Jsem bílá
noc, co po ránu
si svléká křídla havranů
a rosu střádá po kapkách,
smývajíc z očí jemný prach.
Jsi černý
den, co v podvečer
sutanu z flóru navleče
a sněhobílou rochetu
si složí vedle spinetu.
Po čase
přísvit zatmění
nás oba v jedno promění.
Však, než k té chvíli dožijem,
budeš mi nocí, já ti dnem.