(tomáš lenoh, 13.10.2009, basne)
Píšu deník, kde přísahám ti lásku
tak plnou, krásnou a nekonečnou
avšak ruku mám, jak na provázku
píšu barvou tmavě černou
kdo chce hádat, ať se hádá
já jsem v koutu pokrčen
vyrývám tu, jak jsi mladá
krásný příběh o něčem
elementem našich srdcí
byla často naděje
kdo odchází, vždy se vrací
do růžové aleje
vyhlížím tě, jako spásu
pomoc, která život dá
před nemocí, před mým samým
osud mi tě nevydá.