(Amáta, 16.10.2009, basne)
...
Očima hmatám po hlase
Ty uhýbáš jim po paměti
Zkřehlými prsty po jehlách
Čtu skutečnost jak slepé děti
Neslyším ničí volání
Necítím naději, když vane
Oklikou kolem doufání
Přichází nikdy nepoznané
Tančíme spolu po špičkách
Klapotem srdcí míjíme se
Stín bosých kroků v kameni
Strach, že nás život neunese
Že přikryje nás závěj slov
Že podstatné se nedozvíme
Že zapomenem napřesrok
Co od předloňska sotva víme