(drsnosrstej kokršpaněl, 16.10.2009, basne)
Včera jsem našel ve zkumavce svojí řídké krve
něco zvláštního -
vjem
bylo to studené a sražené
klepalo se to na dně
den před dneškem
zdvihl jsem to v ledovém průvanu
proti sevřeným mrakům
v očích tři doteky světla
po první nevinné půlnoci tohoto dne
bílí mravenci
odpreparovali zátku v mém zátylku.
na vlnové délce dvacet devět
až třicet
včera v noci zahájil jsem svou analýzu
stojánky zachytávaly mi vlasy
a na stropě blikající zářivka šeptem
přečetla mi ve výsledku
že už mě nechceš
a byl to sen
přestože sny
mou zkumavku objímávají zřídka.
*
Zbyly mi prázdné dlaně
den po předvčerejšku
a na kraji centrifugy
napůl stržená etiketa
"mám tě ráda"
někdo na ní dlouho stáčel moje oči
- pod tlačítkem notička:
láska ze soucitu
a před první dvanáctkou
dnešní
kruhové objížďky
zakázala jsi mi znamením odbočit
ke tvé usedlosti
provždy
chodby staly se rozmazané
a den podávající jehlu dnešnímu
kolem králičí protilátky
(šeptala promiň)
odvedl mne k obrazu stromů
ztrácejících
to nejlepší z nich
v barvách
které jim nezůstanou
a byl to jenom sen
- přestože sny
mou zkumavku objímávají zřídka.
*
Pak v nejčerstvějším vědomí mojí minulosti
v odraze toho vidění
můj strážný anděl
přišel v černém za mnou
pokynul mi kosou
a když sloupl si masku
kterou mne životem jedině šálil
v čase před tímto ránem
slepým hlasem zazpíval mi:
Vítr, větve, konopí -
vítr, větve, konopí -
hou, hou -
hou, hou -
-
*
Nahmatal jsem znovu zrak
a byl to jenom zlý sen co jsem uzřel
jenom tolik zlý
i přestože
mou zkumavku objímáváš tak
zřídka.