(PANGÁSIUS, 18.10.2009, basne)
Žiješ ve svém podvědomí,
uctíváš doteky,
jsi milenka okamžiku,
vítr bez svědomí....
Jsi naléhavý hlas,
zvečněný pohled do prázdna,
signatura času,
jemný citu vlas...
Stále se mi oddáváš,
jak tanečnice v pánském baru,
bloudím ve tvé neřesti,
z mrazu k bodu varu....
Znám to tvé podvědomí,
tak už neutíkej,
pozdě je na lásku,
chyt mě... drž mě...líbej!!!