(Puskin, 24.10.2009, basne)
Když větry severu poprvé zasviští
koruny javorů žlutě se olistí.
Když trempů ohníčku dým stoupá nahoru
sluneční paprsky dotknou se obzoru.
Za teplem odtáhli zpěvaví ptáci,
nad polem létají z papíru draci.
Nad lesy zavládne podzimní nálada,
Slunce když za hory pomalu zapadá.
Poslední pavoučci babího léta
odlétnou od nás do velkého světa.
V sadech a zahradách nastalo zrání,
když kotouč sluneční k zemi se sklání.
Mrazu a plýskanic teprv je začátek,
když malou ručičku posunem na zpátek.
Smutkem a trablemi nekažme pohodu,
když Slunce v podvečer chystá se k odchodu.
Poslední sluneční paprsek zhasíná.
Krajina pod Lysou pomalu usíná.
Každému z nás, kdo má Beskydy rád
tají se dech, když hory jdou spát.