(Rose Dosonová, 30.10.2009, basne)
Bojím se doby, až můj strach se naplní,
až má noční můra se vyplní.
Až mé slunce zajde navždy,
až nezbude tu kousek pravdy.
Až všechno bude jen sprostá lež a podvod,
až všechno skončí, přitom není důvod.
Bojím se zkázy mého bytí,
bojím se konce Tvého žití.
Bojím se ztráty lásky,
kterou mi dáváš.
Bojím se ztráty něhy,
kterou mi odevzdáváš.
Bojím se tmy,
až zaskočí mě,
bojím se samoty,
co mám dělat sama v té tmě?
Nechápe nikdo můj strach,
nikdo nepochopí můj krach.
Nikdo už nebude mě v noci hřát,
nikdo nebude se o mě bát....