(zenge, 04.11.2009, basne)
Smutnej je svět
přesto se směji
a bráním nicotám
ze svého smíchu
ochraný sítě pavučin
vně těla uplétám
občas i odlétám...
Svý smutky nosím schovaný
tam v dálce za hrudí
když ve vzpomínkách je probouzím
tak někdy zastudí
Je to už řádka let
přesto se bráním
viděl jsem svět šedivět
a znám i rakví polstrování
znám z válek ozvěny
i hladký stěny bídy
stařeny udřený
a křížky bílý křídy
na černých vacích
po tom všem v mracích
tě marně hledám......