(isisleo, 09.11.2009, basne)
Zimní prstíčky už laskají trávu
staví ji do střehu
a ona pokaždé maličko lupne
když o ní zavadíš.
..nos začíná červenat
spotřeba čaje narůstá
výtvor včel likvidujete ve velkém
vyčerpaně hledáte úlevu
ale když příroda nestačí
připravíte spoustu korunek
prokýcháte se k záchraně
a k pultu
a zjistíte, že…..
..přiblblej modafen
-chřipka z těla ven-
vám stejně zase vydají jen na občanku
pokorně, leč udiveně ji podáte
a civíte
písíčko zatím chrochtá
a přežvykuje vaše data
zažíváte lustrační pocity
v ponížení a nesvobodě
a za zády se vám tvoří fronta
vnímáte vražedné pohledy
a najednou máte chuť
někomu jednu fláknout
protože vám je opravdu
ale opravdu jedno
jestli se hlupáci ládujou moda-fetem
neb všichni vědí
že si stejně „něco“ do systému těla nacpou
a že pomoc spočívá přece někde jinde
protože, když „něco“ v nás
už odmala „hladoví“
tak později
ho to „něco“ začne nutit
a hledá pokrm ve stokách
..komp konečně vyplivnul informaci
krabička spásy vám může být prodána..
otráveně zaplatíte
vyslechnete poučení
strčíte onu drahocennost do kapsy
a je vám bídněji než předtím
protože zdraví si nikdo nekoupí
a protože naše společnost
je víc, než jen trochu nemocná
..a zatím venku
natáhlo své prstíky slunce
a tráva přestala lupat..