(Košťák David, 25.11.2005, basne)
Vezmi mně za ruce,
točme se spolu.
Chci zapomenout,
změnit svůj svět.
Zatim jsem jen stál,
čas musel plynout.
Roztoč mě,
nechci už zpět.
Zasnaž se,
roztoč mě.
Ať i můj život,
a nejen čas běží.
Usměj se, necítíš?
To vločky štěstí, radosti
do našich myslí
pomalu sněží.
Roztoč mě,
ať poznám,
co nemohl jsem znát.
Točím se s tebou,
neni to štěstí.
To kapky zklamání,
u srdce zebou.
Neměl jsem hlupák,
sám sobě lhát...