(Draconian, 12.11.2009, basne)
Jednou přijde hrozná doba,
kdy hlavní silou bude zloba.
Smrt se tvým osudem může stát,
pakliže nebudeš vůdcovu hru hrát.
Inkvizitor myšlenek tě sleduje,
všichni o něm vědí, přitom ho nikdo nezná,
Inkvizitor myšlenek ti přemýšlet nedovoluje,
všichni o něm vědí, každý se raději odevzdá.
Ví kdo jsi, už dávno tě zná!
Bolí mne hlava, brzo pukne,
Inkvizitor si se mnou hraje.
Myšlenkami se mi brouzdá,
to nedovolím, na mne nevyzraje!
Jak zlomit nezlomitelné,
když oni mají takovou moc.
Jak zničit nezničitelné,
z mého života se stává nekonečná noc.
Chci být svobodný,
kde se to pokazilo?
Měli sliby ušlechtilé,
ve zlé se potom vše obrátilo.
Bolí mne hlava, každou chvíli v ní škubne,
Inkvizitor si se mnou hraje.
Myšlenkami mými si zahrává,
snad přeci jenom nevyhraje!
Co jsme to té šlechtě dovolili?
Aby si nás utahovali?
Pravdy se každý bojí,
i když, před ní stojí.
Za tuhle myšlenku zemřu, jsem připraven,
cítím, že nejsem sám, můj kat je se mnou.
Za pravdu má cenu být popraven,
zkratoval mi implantát, můj výkřik se šíří tmou.
To nemáš žádný cit, inkvizitore?
Ne, nepotřebuji ho.