(Simísek, 22.11.2009, basne)
Pouhými doteky
odkrýváš mé sny,
a za okny
skučí vítr.
Jsme představiteli nahoty,
tak lacinné
a všední,
jsme jedineční
svou obyčejností.
Jen opakuješ pohyby
a ladně mě miluješ.
Dnes naposledy jsme
-jako pokaždé-
spojeni.
/Lásko/