(zenge, 01.12.2009, basne)
Jak znám to bloudění
v podloubích světa žití
to citů loudění
a klamu reality
V paprsku světla co tu svítí
svou dlaň si ohřívám
železnej okov z křídel mám
už asi nevznesu se
jako pták nad krajem
jsem skoro nakrájen
...podoben huse oškubaný
visím tu nad průvany
Jak znám ty strachy
než se rozední
v peřinách můr
když cimrou táhne romadůr
a za závěsy plný lesy
snad všeho světa hrůz
když cinkne první trolejbus
a výtah zarachotí
otřu si čelo co se potí
do trenek z předevčírem
...a ráno vlaje mírem