(PANGÁSIUS, 06.12.2009, basne)
.
Vytesán v kamenném sousoší,
úprkem k hvězdám donucen,
když žula srdce pustoší,
do věčné tmy jsem pohlcen...
Ohnisko světla minulosti,
drtí mou mysl rozťatou,
drží mě v těle nehybnosti,
s mrazivě němou podstatou...
Krvavé slzy na řasách,
zalité v týlu bolesti,
do úst se dere suchý prach,
výrazy hrůzy úzkosti...
" Bez lásky"
" Bez citu"
" Bez tebe"
" navždycky v kusu kamene!!! "
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++