(Romana Šamanka Ladyloba, 07.12.2009, basne)
Šetři své sliny, hochu,
marně vystřeluješ šípy jedu,
sklouzávají po mně
jak lupínky ze sakury v květu.
Mění se
v perly něhy,
kéž bych Ti uměla sdělit,
ten osvobozující pocit.
Víš,
zvonečky smíchu,
mír a láska
naplňují mě,
zaplavuje moji
mysl, srdce, míchu.
Děkuji Ti, hochu :-)
Děkuji i Tobě,
Blázne :-)