(JardaCH, 30.11.2005, basne)
Stávala kašna na náměstí
S třpytivou vodní hladinou
Voda je život krása štěstí
Má čistou duši nevinnou
Co lidských osudů se v ní zrcadlilo
Co vše by mohla vyprávět
Stála tu i když mrzlo lilo
Stála tu celé stovky let
Staletí stála tu kamenný svědek doby
Staletí kolem ní šel čas
Než obětí se stala lidské zloby
Stejně tak jako mnozí z nás
Sdílela osud těch co znali
Co je to pravda láska čest
A kteří pro to umírali
A možná se tím dotkli hvězd
Nezdálo se že někdy ještě
Bude stát na svém místě zas
Navzdory mrazu kapkám deště
Závisti zlobě mnohých z nás
Však nastal den kdy nová voda
Vystříkne zase z kalicha
A srdce srdci ruku podá
Až začne zpívat do ticha
Dovolte ještě jednu větu
Já vím že slov už bylo dost
Věřím že kašna zůstane tu
Navěky věků pro radost