(Hary_nš, 01.12.2005, basne)
Chtěl bych být jak otec tučňák
Jenž putujíc úděsnou mrazivou pouští Antarktidy
V vrcholné polární noci nejdrsnější zimě
Jakou si těžko i jen představit
- Mráz zdánlivě hubící vše živé
Co není hluboko skryto
Vyjící větry, sněhové bouře
Mdlé studící světlo polární záře -
On přesto ukrývá a ochraňuje
Nejkřehčí
Nejvzácnější
Očekávaný
Příslib nového života
Vajíčko snesené na holý led
Chrání a zahřívá vlastním tělem
Celou zimu se postí v hlubinách mrazivých plání
Vystaven všem krutostem okolního světa
Žádnou nevpustí ani stínem k vzácnému pokladu
Stejně tak později pečuje o vylíhlé holátko.
Ach má milovaná
Můj smutný miláčku
Bičovaný mrazivými větry moderního života
Drápající se po tenkém ledě
Nad úděsnou hlubinou smrtelně chladného moře
Kdybych tě mohl sevřít do své náruče
Ochránit před vichřicemi
Předat Ti všechno své teplo
Až k umdlení
Malému zkřehlému holátku
Marně máchajicímu křidélky
Příliš slabými
Proč jen to nejde
Tak velké bariéry jsou mezi námi
Času i vzdáleností
Nakonec i obecné morálky
Nejde je zbořit
Snad časem zvětrají
Budeš tu ale ještě?