(Larey, 14.01.2010, basne)
Nesnášíš ji proklínáš ji
už nikdy ji nechceš vidět
nezbývá ti než říct si ŘVI
řvi do světa chci žít v bídě
BEZ NÍ.
Hřeje tě na prstech jako slunce
je tvůj pomalý vrah
ty jsi jako němý soudce
s časem polykáš svůj strach
o ni.
Jednou přijde ten den
kdy ti opětuje políbení
začne se ti plnit sen
zjistíš že jste si souzeni
navždy.
Věčnost se mění v prach
prožíváš pocit odcizení
slaný smutku vodopád
rozpíjí se tvé opojení
po ní.